Inovační fond EU podpořil desítky projektů zachytávání a ukládání CO₂: základní přehled osmi z nich

Evropská komise v říjnu vybrala 77 projektů, které získají podporu z Inovačního fondu EU v celkové výši 3,4 miliardy eur. Šestnáct z nich se týká průmyslového nakládání s uhlíkem. Přinášíme přehled osmi projektů zachytávání, přepravy a ukládání CO₂, od italského úložného hubu až po zachytávání CO₂ přímo ze vzduchu v Norsku.

V předchozím článku jsme psali o rakouském projektu KI-ZERO cementárny Kirchdorfer, který chce ukládat CO₂ v pevninském úložišti. Tentokrát se podíváme na další projekty CCS a CCUS ze stejné výzvy.

Znečišťovatelé v EU platí za své emise skleníkových plynů v rámci systému pro obchodování s emisemi (EU ETS). Část výnosů z tohoto systému financuje Inovační fond, jeden z největších světových programů na podporu nízkouhlíkových technologií. Podle Komise mají vybrané projekty posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu, jeho energetickou nezávislost a bezpečnost.

Do výzvy IF25 se přihlásilo 358 projektů, které žádaly celkem 17,5 miliardy eur, rozpočet přitom činil 2,9 miliardy eur. Uspělo 77 projektů ve 23 zemích Evropského hospodářského prostoru, tedy zhruba 22 % žadatelů. Pokrývají energeticky náročný průmysl, obnovitelné zdroje a ukládání energie, výrobu čistých technologií, bezemisní dopravu, zpracování a recyklaci kritických surovin, pokročilá alternativní paliva a průmyslové nakládání s uhlíkem.

Žádný z vybraných projektů zatím nemá podepsanou grantovou smlouvu. Všechny byly vyzvány k přípravě grantové dohody s agenturou CINEA, výsledky se očekávají v 1. čtvrtletí 2027. Grant může pokrýt až 60 % relevantních nákladů. Vybrané projekty navíc získávají pečeť kvality STEP, která usnadňuje financování z dalších zdrojů.

Kritéria hodnocení (nezávislé odborné hodnocení):

1. potenciál snížit emise skleníkových plynů,
2. míra inovace,
3. vyspělost projektu (technická, finanční a provozní připravenost),
4. replikovatelnost,
5. nákladová efektivita (výše podpory na tunu ušetřeného CO₂).

Zdroj: tisková zpráva Evropské komise z 19. 10. 2026. Výčet projektů CCS/CCUS je výběrový.

Dva projekty jsou infrastrukturní huby pro přepravu a ukládání CO₂, pět zachytává CO₂ přímo u zdroje a jeden ho odebírá ze vzduchu. Výši grantu zatím zveřejnili koordinátoři tří projektů.

* Grant je podmíněn konečným investičním rozhodnutím, které firmy plánují na rok 2028. Uvedené částky grantů zveřejnily samy firmy, Komise je zatím nepotvrdila. Objemy CO₂ jsou kapacity podle firem a Komise, u RETRO-EMT jde o odhad vyhnutých emisí (94,5 tis. t za 10 let).

Většina podpořených projektů CCS leží v severní a západní Evropě, kde je infrastruktura pro ukládání CO₂ nejdále. Rakouský KI-ZERO a španělský Mosusol-NetCO₂ ukazují, že se technologie prosazuje i mimo tradiční centra. Střední a východní Evropa mezi vybranými projekty CCS podle analýzy organizace Bellona zatím chybí.

• Evropská komise: Commission invests €3.4 billion in net-zero technology projects (19. 10. 2026)

• Evropská komise: Descriptions of selected projects (IF25 NZT)

• Evropská komise: Innovation Fund projects

• Eni: Ravenna CCS selected under the European Innovation Fund

• Aker BP a Höegh Evi: EU Innovation Fund awards EUR 223 million for the Atlas CO2 transport and storage project

• Global Cement: Molins, Enagás and Linde selected to receive EU funding for Mosusol-NetCO₂ project

• Carbon Herald: Sirona's Furu Is Now The First DACCS Project Backed By The EU Innovation Fund

• CemNet: Nuada selected for EUR14.6m carbon-capture support

• Bellona Europa: Oversubscribed and Ready to Scale (22. 10. 2026)