Kassø: první velkokapacitní e-methanolový projekt ukazuje realitu Power-to-X v Evropě

Ve dnech 18.–19. 5. 2026 proběhla odborná mise Ministerstva životního prostředí ČR do Dánska zaměřená na výměnu zkušeností v oblasti technologií CCUS, Power-to-X a nízkoemisní transformace průmyslu a energetiky, které se aktivně zúčastnila také platforma CO2CZ. Součástí programu byla kromě jiného i návštěva projektu Kassø e-Methanol Facility, který je dnes považován za jeden z nejvýznamnějších evropských projektů výroby syntetických paliv z obnovitelné energie a CO₂. 

Projekt v Kassø představuje vůbec první komerčně realizovaný velkokapacitní závod na výrobu e-methanolu propojující výrobu zeleného vodíku, využití biogenního CO₂, obnovitelné zdroje energie, flexibilní elektroenergetiku i využití odpadního tepla. Z pohledu evropské dekarbonizace jde o mimořádně zajímavý projekt, protože ukazuje nejen technologické možnosti, ale především reálné provozní a ekonomické podmínky fungování systémů Power-to-X.

Závod byl realizován společností European Energy ve spolupráci s partnery Siemens Energy a Ammongas. Součástí projektu je solární park Kassø o výkonu přibližně 300 MW, PEM elektrolyzér Siemens Energy o výkonu cca 51 MW a technologie syntézy methanolu využívající zelený vodík a biogenní CO₂. Projektovaná kapacita výroby dosahuje přibližně 42–44 tisíc tun e-methanolu ročně. Celkové investiční náklady projektu jsou odhadovány přibližně na 150 milionů EUR a zahrnují nejen samotnou methanolovou syntézu, ale celý integrovaný systém výroby vodíku, energetické infrastruktury, integrace obnovitelných zdrojů, úpravy CO₂ i návazných energetických a logistických řešení. Mezi odběratele patří například Maersk pro dekarbonizaci námořní dopravy nebo Circle K.

Velmi důležitým aspektem projektu je skutečnost, že uhlíkovým zdrojem není fosilní CO₂, ale biogenní CO₂ pocházející z bioplynových zařízení. Právě tento koncept je dnes považován za jednu z nejrealističtějších cest pro první generaci evropských PtX projektů, protože kombinuje obnovitelný vodík s nízkoemisním uhlíkem vhodným pro výrobu RFNBO paliv.

Projekt Kassø zároveň velmi dobře ukazuje, že ekonomika podobných zařízení je mnohem komplexnější, než jak bývá často prezentováno. Přestože je projekt často vnímán jako „solar-to-methanol“, samotná výroba není založena pouze na vlastní obnovitelné energii. Solární park pokrývá pouze část spotřeby elektrické energie a významný podíl musí být dodáván ze sítě. Právě cena elektřiny se ukazuje jako naprosto klíčový faktor celé ekonomiky projektu.

V období nízkých cen elektřiny může elektrolyzér pracovat prakticky na plný výkon a výroba methanolu dosahovat projektovaných kapacit. Naopak při vysokých cenách elektřiny dochází k výraznému omezení provozu, protože náklady na výrobu vodíku dramaticky rostou. Projekt tak velmi dobře ukazuje budoucí realitu Power-to-X systémů, kdy nepůjde pouze o chemické provozy, ale o flexibilní energetické uzly reagující na aktuální situaci v elektrizační soustavě a na spotových trzích s elektřinou.

Velmi zajímavým poznatkem je také skutečnost, že v určitých situacích může být pro provozovatele ekonomicky výhodnější elektřinu prodávat zpět do sítě než ji využívat pro samotnou výrobu methanolu. Právě schopnost flexibilně reagovat na vývoj energetického trhu bude jedním z nejdůležitějších faktorů budoucí konkurenceschopnosti podobných projektů.

Kassø zároveň potvrzuje, že výroba e-methanolu je dnes stále výrazně dražší než výroba konvenčního methanolu z fosilních zdrojů. Ekonomika projektu je proto závislá na tzv. „green premium“, tedy ochotě trhu zaplatit vyšší cenu za nízkoemisní produkt. Zásadní roli zde hrají evropské regulatorní mechanismy, zejména ETS, FuelEU Maritime, NZIA a postupně se rozvíjející požadavky na využívání obnovitelných paliv v dopravě a průmyslu.

Vedle samotné výroby e-methanolu je velmi zajímavé také využití odpadního tepla. Projekt integruje district heating a propojuje tak elektroenergetiku, výrobu vodíku, chemický průmysl i teplárenství do jednoho energeticky provázaného systému. Kassø tak představuje velmi praktickou ukázku tzv. sector coupling, tedy propojení více sektorů energetiky a průmyslu do jednoho optimalizovaného celku.

Zkušenosti z Dánska potvrzují, že budoucnost CCUS a Power-to-X nebude založena pouze na jednotlivých technologiích, ale především na jejich systémové integraci. Samotný záchyt CO₂ bez návazného využití nebo infrastruktury nedává dlouhodobě ekonomický smysl stejně jako samotná infrastruktura bez dostatečných objemů CO₂ a stabilních odběratelských řetězců.

Zdroje: International Journal of Hydrogen Energy (2024), European Energy, Siemens Energy, Ammongas, odborné prezentace a technické podklady projektu Kassø e-Methanol Facility, Odborné materiály z mise MŽP ČR do Dánska (18.–19. 5. 2026).